Vzpomínka na Zemanku..

Chtěli bychom se podělit o vzpomínku na paní Boženu Zemanovou, která nás bohužel navždy opustila začátkem tohoto roku.

Zemanka, jak se jí všude říkalo, byla taková naše adoptivní, neuvěřitelně vitální a výkonná klíčková babička. Kdo jiný by taky v devadesáti letech zvládl vyčistit okapy, vylít sudy s dešťovkou, zalít konvemi svou zahrádku a to vše za jedno dopoledne. Do poslední chvíle se o sebe zvládala postarat a ještě u toho mít brigádu venčení pejska. Pamatujeme ještě roky, kdy byla schopná vytáhnout běžky. Do svých 89 let jezdila na kole. Srážku s autem zvládla parakotoulem bez zranění a helmu si pak stejně nikdy nevzala. Pořád chodila v kraťasech. Bylo vidět, jak je krásně opálená. Jednou nás všechny vyděsila, že se jí něco stalo, k čemuž byla povolána policie. Dle chybějících gumáků jsme ji vystopovali na zahradu, kde ji příslušníci načapali opalující se a nahoře bez. Se slovy: “Tak to jsme vidět nechtěli, ale je evidentně živá a zdravá” se zase vzdálili. Také vyprávění, že když jí je ve staré budově při sledování televize chladno, používá elektrické bačkůrky, nás značně znejistělo. Myslím, že v tu chvíli tam nebyl nikdo, kdo by si nepředstavil elektrické křeslo ze Sing singu.

Naše děti ze školky jí poslouchaly jako nikoho. Ač byla malinká, poslouchali jsme ji vlastně všichni. Byla to strážkyně areálu více jak padesát let. Určitě byla jednou z person, kterou znají všichni domorodí boleslaváci. Kolikrát jsme se nasmáli, že je jak agent Smith. Člověk ji byl schopen potkat i na dvou místech zároveň. Na Lázeňské se psem, šlapat do kopce z Vestecké přes dálniční most s trávou pro králíky a současně si to rajzovat přes město. Pořád byla v pohybu. To jí asi taky dodalo té krásné dlouhověkosti ve zdraví. Sice poslední rok pomalu síla mizela, ale odchod byl rychlý, což bylo pro takovou nezdolnou bytost darem. Nechtěla být na někom závislá a bylo pro ni těžké přijímat pomoc.

Bude nám chybět. Byla to superstar areálu v Klíčku. 

Budeme ty kytky zalívat. Děti je nebudou rvát. Budeme šetřit vodou. Nebudeme hulákat. Budeme dávat pozor na pumpu a zavírat dveře. To slibujeme a nezapomeneme! R.I.P.

Za všechny minulé, současné i budoucí z Rodinného klubu Klíček

Petra Zunová a Lucie Valentová